Torta

15. června 2006 v 0:09 | Woni |  Poézia
S tvárou zaborenou v baliacom papieri
plačem nad sebou
a nad časom
a nad darčekmi...
Je len obyčajný piatok,
keď na mňa nikto nemá čas,
len zima školských chodieb
a samota v písmenách na klávesnici.
Baliaci papier mi šuchoce
o tom, čo som chcela kedysi
o tom, čo chcem teraz
a o tom, čo nemám.
Zaprášené hračky v škatuliach,
romantické sny
roztopené v dospievaní,
sú už len mlákou sĺz,
čo dievčatá vyplačú
počas temných večerov
zamknuté v izbe
svojho sveta.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 =imaginary= =imaginary= | E-mail | Web | 7. března 2007 v 22:49 | Reagovat

krasne... hlavne ta posledna sloha... really wonderfull...

2 Woni,autorka Woni,autorka | 8. března 2007 v 10:13 | Reagovat

:) thanks

3 Chantal Chantal | Web | 5. září 2008 v 15:13 | Reagovat

Samota v písmenkách na klávesnici, to presne vystihuje moju momentálnu situáciu  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.